O projektu
HUDBA STŘEDOEVROPSKÉHO REGIONU ZEMÍ V4 V RÁMCI
MHF ČESKÉ DOTEKY HUDBY
Hudba středoevropského regionu“ zemí V4 - prezentace klasické hudební kultury zemí V4 v rámci MHF České doteky hudby
Hlavní cíle projektu:
1) Dát příležitost mladým umělcům v rámci svých začínajících kariér a představit jejich “start up” v rámci společné tvorby, představit mladou interpretační špičku 4 zemí v oblasti klasické hudby v rámci „performance“ sestavené na programové konfrontaci pozadí historického odkazu předchozích epoch všech čtyř kultur.
2) Projekt zrealizuje, marketingově zajistí a představí interpretační tvorbu mladých umělců skrze její performance odborné i laické veřejnosti, umělců, vědcům, diplomatům i odborníkům..
3) Po několikaměsíční přípravě, nastudování, umožní mladým umělcům zpřístupnění jejich interpretačního umění v profesionálním rámci skrze spolupráci s prestižními státními (veřejnoprávními), krajskými či municipálními orchestry, kdy v rámci společné spolupráce zfinalizují vznikající programy - dramaturgie do konečné podoby a veřejnosti je představí.
4) Závěrečnou fází na výše uvedené ose je představení mladé interpretační špičky 4 zemí v oblasti klasické hudby v rámci „performance“ sestavené na programové konfrontaci pozadí historického odkazu předchozích epoch všech čtyř kultur.
5)Historický odkaz kultur 4 zemí prezentovat tematickými a programovými celky tak, aby skrze velká díla skladatelů všech 4 národů byla připomenuta nejen souvstažnost, ale i slavné momenty jejich dějin, naplňovala programově vyšší záměr a poukázala na jedinečnost národních kultur. Uváděná díla vetvořena do jednotlivých dramaturgií stojí vždy na zásadních pozadích a fundamentech zakotvených v historii, křesťanských a náboženství tradic, literatury, divadelního a hlavně literárního pozadí zemí V4.
Výchozí situace:
„Proklamovaná svobodná výměna informací platí v různých oblastech společenských aktivit, od vzdělání a vědy až po kulturu, bohužel právě v některých segmentech kultury se setkáváme spíše se zplošťováním nabídky a s redukcí vzájemného poznávání národních specifik. Řečené platí ve značné míře o hudbě nejrůznějších žánrů, globalizace a její základní rys, unifikace, se hodně podepsala na nynějším stavu. Kdysi běžné a pravidelné předvádění toho nejzajímavějšího, co umělci připravili, se tak objevuje spíše než v živém provozování v elektronických médiích všeho druhu, což ovšem nemůže plně nahradit potřebný kontakt umělce a jeho publikum. Jedním z důležitých prostorů pro koncentrovanou kulturní výměnu byly středoevropské země s podobně vybudovanou infrastrukturou, tradicemi, prožitky obdobných historických zkušeností a příbuzným uměleckým usilováním. Předkládaný projekt „Hudba středoevropského regionu“ cíleně vychází právě z faktu, že byly poměrně už dlouho narušeny někdejší svazky a že je zapotřebí něco konkrétního udělat pro vylepšení ne zcela uspokojivého stavu. Management MHF České doteky hudby netvrdí, že by v Praze neprobíhalo vůbec nic, co by reprezentovalo aktuální scénu čtyř zemí visegrádského uskupení, konstatuje spíše, že potřebná výměna toho nejlepšího by měla dostat jinou podobu. Proto jako první krok připravil 13 měsíční koncept, soustředěný především na interpretační špičku všech čtyř států, kdy vedle toho však chce ukázat jejich současnou tvorbu konfrontovanou s odkazem předchozích epoch všech čtyř kultur. Podaří-li se tento záměr naplnit, měl by se i do budoucna obdobný koncept stát jedním ze základních pilířů festivalové dramaturgie. Již v minulosti zde vystoupili umělci-orchestry současných partnerů či jiných z těchto zemí V4“ viz * - (léto 2017)
„Václav Riedlbauch“ – (1947-2017) - dramaturg festivalu, bývalý ministr kultury a ředitel České filharmonie
DITA ROHMANN & LUCIA DUCHOŃOVÁ - „NÁRODNÍ ZPÉVY VISEGRÁDU“
KOSTEL SV. ŠIMONA A JUDY
28.12.2022 19:00
Hudba středoevropského regionu zemí V4
Symfonický a vokálně instrumentální koncert
DITTA ROHMANN – violoncelo (HU)
LUCIA DUCHOŇOVÁ – mezzosoprán (SK)
VOJcIECH RODEK – dirigent (PL)
Lublin H. Wieniawski Philharmonic (PL)
V hlavních rolích se představí fenomenální maďarská violoncellistka Ditta Rohmann, vítezska International Johann Sebastian Bach Competition, exluzívní sólistka vydavatelského domu Naxos, operní pěvkyně Lucie Duchoňová slovenské scény vystoupivší např.na festivalech Schleswig-Holestein Musik Festival, Pražské jaro ad.), Její album „Canto a Sevilla bylo nominováno 2011 na cenu Grammy. Wojciech Rodek je šéfdirigentem filharmonie z Lublinu.
Eugen Suchoň (1908-1993): Baladická suita op. 9
Allegro moderato ma energico
Adagio
Allegro moderato
Largo con malinconia
Henryk Mikolaj Górecki (1933-2010): Muzyka staropolska (Staropolská hudba) op. 24
Antonín Dvořák (1841-1904): Klid lesa pro violoncello a orchestr op. 68
Antonín Dvořák (1841-1904): Rondo g moll pro violoncello a orchestr op. 94
- - - -přestávka - - - -
Bohuslav Martinů (1890-1959): Písničky na dvě stránky H. 302
(instrumentace pro hlas a orchestr Jiří Teml)
Ivan Kurz (*1947): Krása! pro mezzosoprán a orchestr (2012)
Návrat ztraceného syna, obraz pro symfonický orchestr (2016)
Krzysztof Eugeniusz Penderecki (1933-2020): „Przebudzenie Jakuba“ (1974)
Béla Bartók (1881-1945): Obrazy z Maďarska pro orchestr BB 51,53,55,58
Poetika národních tónů v lidových zvycích a její otisk v krajině. Kouzlo národních tónů a pokladnice lidové melodiky skrze folklórní hudbu. Jejím zpíváním, utvářením i zapisováním si dlouhá staletí obyvatelstvo ulehčovalo tak svůj osud. Mnohdy jej osvobozovala od strachu ze smrti či si jen krátilo dlouhé chvíle. Ta se stala inspirací pro národní eposy: Staropolská muzika N.Goreckyho, Baladická suita E.Suchoně nebo pro písně z Českomoravské vysočiny B. Martinů. Mystika krajiny v linorytu její mystiky vedena podprahově nostalgickou krásou přírody a domova v dílech Klid lesa a Rondo A. Dvořáka. Oproti tomu vokálně-symfonická skladba „Krása“ je napsána na text prastaré mayské modlitby, jejíž stáří je odhadováno na cca 6000 let. „Návrat ztraceného syna“ i „Przebudzenie Jakuba“ jsou existenciální metafyzická díla na hlubokém pozadí křesťanského fundamentu. Díly Pendereckého i Kurzova poukazují k duchovní podstatě lidské existence.
VELKÁ IKONICKÁ DÍLA
29.12.2022 19:00
Lichtenštejnský palác - Sál Bohuslava Martinů
Hudba středoevropského regionu zemí V4
KLARA BÁBEL– harfa (HU)
ANNA PAULOVÁ, JIŘÍ HLAVÁČ – KLARINET (CZ)
LUBLIN H.WIENIA PHILHARMONIC (PL)
ONDREJ OLOS – DIRIGENT (SK)
Alexander Moyzes (1906-1984): Jánošíkovi chlapci. Dramatická předehra op. 21. (1934);
Ernő Dohnányi (1877-1960): Concertino pro harfu a orchestr op.45
Jiří Teml (* 1933): Concertino Doppio pro dva klarinety a orchestr (2016)
- - - -přestávka - - - -
Wojciech Kilar (1932-2013): „Krzesany“ - symfonická báseň
Sylvie Bodorová (*1953): Mysterium druidum, koncert pro harfu a smyčce (2003)
Ferenz Liszt (1811-1866): Hungaria - symfonická báseň
Festival jako jediný v Česku systematicky představuje to nejlepší v oblasti klasické hudby z hudby zemí V4 včetně geniálních „start up“ mladých hvězd jakými jsou dirigent O. Olose, Anna Paulová či Klára Bábe. 3 akce se konaly v předloňském ročníku v rámci předsednictví ČR zemím V4. Pestrý i básnivý, taneční i rapsodický, tématicky provázaný a posluchačsky zajímavý je program hudby středoevropského regionu s předními interprety zemí V4. Mystéria Keltů, kteří zakotvili nejen v Podunají (Hungaria, Liszt), ale i zásadně v českých zemích, malebné obrazy maďarské resp. slovenské země (Liszt, Moyzes, Dohnányi ) a života či tanec „krzesany“ z polské národopisné oblasti Podhalí s charakteristickým trhavým rytmem. Spojující zrcadlení harfových kompozic v trojúhelníku rozraní od Zakpanného k Sasku - Horní Lužice (Killar), od Podunají k Českému Ráji (Bodorová) a to v mystice jejich druidů, magičnost Transylvánie z géniem loci „drákulů“. „Krzesany“ - stylizace taneční kroků z oblasti Podhale s typickým nárazem jedné paty o druhou při vyskakování v tanečních melodiích s charakteristickým trhavým rytmem. Návratem ke studnici lidové hudby se rozloučil tento velikán klasické i filmové hudby s avantgardními experimenty. Těžiště Kilarovi hudby je ve filmové tvorbě (např. F. Forda Coppola:Dracula). Jiří Teml je reprezentován vrcholným concertantním dílem s vítšzkou soutěže Pražské Jaro. U Ferenze Liszta a jeho Hungaria, jde vrcholné novoromantické dílo v kontextu Smetanovy a Berliozovi hudby. Jiří Hlaváč: „Velká kulturně historická tradice čtveřice uvedených zemí je zárukou i pro naši přítomnost. Každé srovnání přináší nový pohled a možnou analýzu. Jak to řešíme my a jak jsme přitom úspěšní. Z onoho srovnání vyjde mnohdy řady nových podnětů, impulzů a možností. A zase možný zrod nové tradice. Klarinet je multižánrovým nástrojem a v hudbě dvacátého století se to potvrdilo nejen v hudbě klasické, ale i taneční, jazzové, populární, či rockové. Z těchto možností se zrodily i nové požadavky na hráčskou všestrannost a přizpůsobivost. V nových skladbách se toto všechno od interpretů už očekává a vyžaduje.Jiří Teml se zařadil mezi české autory, kteří vnímají naši hudbu jako programově pevnou součást evropského kontextu. Umí přitom, ale zachovat její typické znaky v melodice a lehkosti a nabídnout osobnostní originalitu humoru a posluchačské zábavnosti.“
Dramaturgie: prof. Václav Riedlbauch (1947-2017)
JIŘÍ BÁRTA & „MLADÉ HVÉZDY VISEGRADU “
Lichtenštejnský palác - Hudební fakulta AMU – Sál Bohuslava Martinů
13.12.2022 19:00
Koncertantní večer
Hudba středoevropského regionu zemí V4
Jiří Bárta - to je tři dekády „top star“ violoncella české klasické hudební scény s mladými houslovými hvězdami z Maďarska Mirandou Liu, Masin Gwendolyn, mladými virtuózkami Visegrádských zemí partnerské společnosti Cadenza art production.
MIRANDA LIU – HOUSLE (HU)
MASIN GWENDOLYN - HOUSLE (HU)
JIŘÍ BÁRTA - violoncello (CZ)
WOJcIECH RODEK - dirigent (PL)
STÁTNÍ FILHARMONIE KOŠICE (SK)
Bedřich Smetana (1824-1884): Slavností předehra D dur op. 4 pro symfonický orchestr
Béla Bartók (1881-1945): Koncert pro housle a orchestr č. 1 op. posth. (1908)
- - -přestávka- - - - -
Mikuláš Moyzes (1872-1944): Slavnostní předehra „Naše Slovensko“
Bohuslav Martinů (1890-1959): Česká rapsodie pro housle a orchestr (instrumentace J.Teml)
Witold Lutoslawski (1913-1994): Koncert pro violoncello a orchestr (1960)
V4 VIOLONCELLI
18. 12. 2022 – NEDěLE, 19:00
NOVOMĚSTSKÁ RADNICE
Hudba středoevropského region zemí V4
Koncert se koná u příležitosti předsednictví Slovenské republiky zemím V4 pod záštitou Rastislava Káčera, mimořádného a zplnomocněného velvyslance v ČR a ve spolupořadatelství Slovenského institutu v Praze
Jiří BártA, Tamás mérei (HU), aleksandra ohar (PL), Józef lupták (SK) – violoncello
M. Kopelent: Cantus Rogans pro sólové violoncello
M. Kocsár: Variace na Sonátu pro violoncello
Z. Kodály: Sonáta pro sólové violoncello, 3. věta op. 8
K. Penderecki: Capriccio per Siegfried Palm
W. Lutoslawski: Sacher Variations
Vl. Godár: „O, Crux“ meditace pro sólové violoncello dedikované J. Luptákovi
J. Lupták: Improvizace – Three in One
J. S. Bach: Preludium ze Suity G dur, BWV 1007 pro violoncello sólo
ORCHESTRÁLNÍ TANCE VISEGRÁDU
Obecní dům – SMETANOVA SÍŇ
19.12.2022 19:00
HUDBA STŘEDOEVROPSKÉHO REGIONU ZEMÍ v4
Koncert je věnován památce a 100. výročí narození maďarského klavíristy George Cziffry, který zemřel přesd 30 lety.
Jánosz Balász – klavír (HU)
WOJCIEK RODEK – dirigent (PL)
SEVEROČESKÁ FILHARMONIE TEPLICE (CZ)
Frederyck Chopin (1810-1849): Andante spianato et Grande Polonaise Brillante Es dur op.22
Ferenc Liszt (1811-1866): Tanec smrti (Totentanz): Tanec mrtvých/ Danse macabre),
aneb Parafráze na Dies irae pro klavír a orchestr S. 126–1 (vydání Feruccio Bussoni)
Alexander Moyzes (1906-1984): Tance z Pohroní op. 44 nebo „Gemer Dances“, suita pro orchestr op.51
Dance prelude z Kokavy
Lidové tance
Béla Bartók (1881-1945): Transylvánské tance pro orchestr (1931)
- - - přestávka- - - -
Zoltán Kodály (1887-1961): Tance z Galanty (1934)
Antonín Dvořák (1841-1904): Slovanské tance pro orchestr, II. řada op. 72
č. 1 H dur Molto vivace (Odzemek)
č. 2 e moll Allegretto grazioso (Mazurka)
č. 3 F dur Allegro (Skočná)
č. 4 Des dur Allegretto grazioso (Dumka)
č. 5 b moll Poco adagio (Špacírka)
č. 6 B dur Moderato, quasi Minuetto (Dumka)
č. 7 C dur Allegro vivace (Kolo)
č. 8 As dur Grazioso lento, ma non troppo, quasi tempo di Valse (Polonéza)
JITKA HOSPROVÁ & MARIA MACHOWSKA – VLASTENECKÉ OZVÉNY
KOSTEL SV. ŠIMONA A JUDY
6.1.2023 19:00
Hudba středoevropského regionu zemí V4
MARIA MACHOWSKA – housle (PL)
JITKA HOSPROVÁ – viola (CZ)
GERGELY TÓTH - VAJNA – dirigent (HU)
symfonický orchestr slovenského rozhlasu (sk)
V hlavních rolích se představí první česká violová virtuoska Jitka Hosprová a mladá polská houslistka Maria Machowska, Která po Carnegie Hall, Disney hall či P.I.Čajkovského v Moskvě vystoupí poprvé v Praze. Szymanowského Koncert č. 2 - je impozantní post-romantický opus, výjimečný Bartókův koncert pro violu, autorovo poslední neoklasické dílo a bartókovský odraz u fenoména slovenské moderny, Vladimíra Godára. Program dotvářejí skladby související s kulturou a historií obou národů: „Sinfonietta rustica“ slovenského skladatele Eugena Suchoně a proslulá symfonická báseň Bedřicha Smetany Valdštýnův tábor, inspirovaná hrdinstvím největšího českého novověkého generalissima Albrechta Václava Eusebia z Valdštejna
Eugen Suchoň (1908-1993): „ Sinfonietta rustica“ z cyklu Obrázky zo Slovenska (1955)
Moderato
Adagio
Allegro assai
Karol Szymanowski (1882-1937): Koncert pro housle a orchestr č. 2, op. 61
Moderato – Molto tranquillo
Andantino sostenuto
Allegramente – Molto energico
Andantino – Molto tranquillo
-------přestávka-------
Bedřich Smetana (1824-1884): Valdštýnův tábor - symfonická báseň op. 14
Béla Bartók (1881-1945): Koncert pro violu a orchestr Sz 120
Allegro moderato
Lento
Finale. Allegretto
Vladimír Godár (*1947): „Tombeau de Bartók“ pro symfonický orchestr
